Smrt a jiné vrcholy mého života

Autor: Sebastian NIEDLICH 

Originální název: Der Tod und andere Höhepunkte meines Leben 

Nakladatelství: Ikar 

Vydání v ČR: 2016 

Počet stran: 296 

Žánr: humor 

Oficiální anotace: 

Hlavní hrdina Martin není právě nadšený, když u postele své umírající babičky potká ztělesněnou Smrt. Ta  si přišla pro duši  staré  dámy  a raduje  se,   že ji konečně někdo vidí  a slyší. Jedním si je jistá: Jim dvěma s Martinem je předurčeno, aby se stali nejlepšími přáteli. Tenhle kluk je opravdu milý človíček. A mimochodem, nikdo vám s jistotou nezaručí, že se nedá umřít na nudu nebo na zlomené srdce…Martin si časem zvykne, že se Smrt vynoří vždycky ve chvíli, kdy se mu to nejméně hodí. Když však potká ženu, o níž tuší, že je to ta pravá, musí si položit rozhodující otázku: Má vůbec smysl žít, milovat a toužit po štěstí, když stejně všechno skončí smrtí? Hořká i laskavá komedie oplývající nadsázkou a černým humorem. 

Recenze:

Smrt  minimálně  jednou  za  život  potká   každého  člověka  a  ve většině  případů  jde  o smutnou záležitost. Téměř nikdo o ní nechce přemýšlet, pokud ho k tomu nedonutí okolnosti. Natož o smrti dobrovolně číst. Nebo ne? Když jsem prvně uviděla knihu Smrt a jiné vrcholy mého života, okamžitě mi učarovala obálka. Celá optimisticky žlutooranžová s roztomile vyhlížející smrtkou a motýly přímo kontrastovala s názvem. Anotace mě následně jen utvrdila v tom, že tenhle kousek chci mít doma. 

"Přinesla jsem s sebou chroupání," oznámila mi Smrt nevinně a zatřepala sáčkem s chipsy. 

Jak už vám zajisté došlo, námět je poněkud neobvyklý. Smrt žije (jestli se to tedy tak dá říct) a vypadá jako zhruba třicetiletý muž v černé kápi, který s sebou vždy nosí síťku na motýly. Do té totiž sbírá duše mrtvých. Tohle ale není tak úplně její příběh. Sledujeme totiž hlavně životní cestu Martina. Od jeho dětských let až po dospělost s ním prožíváme důležité okamžiky. Zvláštní na něj je, že má výjimečnou schopnost vidět smrt. A že jde o pořádně upovídanou osobu. Zjeví se, kdy se jí zachce a Martinovi dokáže pořádně zkomplikovat život. 

"Smrt tam stála a vypadala, jako by chtěla zavolat: Tadá! Jsem ten nejlepší jasnovidec na světě." - Martin

Celou knihou  se samozřejmě vine téma kontrastu  mezi životem (v tomhle  případě v podání Martina) a smrtí. Čím je Martin starší, tím se vynořuje stále více otázek. Co následuje po životě? Kam odchází duše? Existuje Bůh? Autor se odpovědím na tyhle zásadní otázky zvládnul bravurně vyhnout. Smrt v tomto ohledu nenabízí žádné vysvětlení, jelikož je sama pouhým převozníkem. To však Martinovi nezabrání, aby přemýšlel dál nad tím, kdo vlastně určuje, kdy má člověk zemřít. Je to snad osud? A pokud ano, je skutečně nevyhnutelný? 

Smrt ovšem není jediným pojítkem celého příběhu. Stejně důležitou roli tu hraje také význam a podstata přátelství. Jakkoli se to zdá nepravděpodobné. Nejen Martin se díky netradičnímu spojení lecčemu přiučí.  

Jedinou výtku mám k milostné lince, která mi bez zjevného důvodu úplně nesedla. 

"Tak ty mi pořád nevěříš, že to nejsem já, kdo rozhoduje, jestli někdo zemře nebo ne. Rozhoduje o tom příroda, čas nebo pro mě za mě Bůh. Já jsem jen sběratel, ne soudce." - Smrt

Smrt a jiné vrcholy mého života bezpochyby patří k neotřelým knižním počinům. Mám dojem, že jsem nikdy nic podobného nečetla. Přestože se na první pohled může zdát, že jde o humorně filosoficky laděnou knihu, není tomu tak. Žádné hlubokomyslné sáhodlouhé monology tu nečekejte. Rozhodně se ale u čtení pobavíte, dojmete a možná vás to donutí o pár věcech popřemýšlet.  

Hodnocení:

Mohlo by Vás zajímat:

  

                    

Nejšťastnější dívka na světě         Uvnitř mé hlavy             Jendou ano, dvakrát ne