Autor: Rachel HARRIS
Originální název: The Fine Art of
Pretending
Nakladatelství: CooBoo
Vydání v ČR: 2015
Počet stran: 312
Oficiální anotace:
Podle kluků na fairfieldské akademii existují dva druhy holek – ty na
trvalý vztah a ty na nezávazné randění a užívání si. Sedmnáctiletá Alyssa je
rozhodně ten první typ – a upřímně touží to změnit. A tak zahájí svou radikální
proměnu, jejímž cílem je Justin Carter, největší krasavec a lamač dívčích
srdcí. A aby si jí vůbec všiml a ona se zařadila mezi oblíbené holky na
randění, přemluví svého kamaráda Brandona, populárního sportovce, aby
předstírali, že spolu chodí. Zprvu nevinná hra na šťastný pár postupně přerůstá
v něco mnohem víc – v něco, co navždy může zničit jejich dlouholeté přátelství
i Alyssinu snahu stát se někým jiným.
Mini recenze:
Hned na začátek se na rovinu přiznávám, že jsem Umění předstírat
nečetla nijak důkladně, spíš jsem tím tak nějak prolítla. Jak jsem psala v předchozím
článku, tuhle knížku jsem si vybrala hlavně kvůli obálce, ze které léto přímo
dýchá. Anotaci jsem moc neřešila a to se ukázalo jako chyba. Tomuhle druhu
četby už jsem nejspíš odrostla.
"Tři a půl roku skrývám své hrůzně disproporční poprsí, často kvůli tomu jdu až na hranici svých možností, ale dál už vás holky nebudu tajit." – Aly
Aly a Brandon jsou kamarádi od nepaměti. On – slavný sportovec, ona –
nevýrazná šedá myš. Jaké klišé. Aly chce, aby jí kluci začali vnímat jinak, jako
sexy holku vhodnou k nezávaznému randění. K tomu by jí měla pomoct
radikální změna šatníků, chování a Brandon. Ten v zásadě není proti,
protože se potřebuje zbavit nechtěné pozornosti největší mrchy na škole a
doufá, že přesvědčí Aly, aby si nezačínala s Justinem. Z počátku nevinná
hra postupně nabírá na obrátkách a nikdo si není jistý, kde končí předstírání a
začíná realita. Samozřejmě se to neobejde bez větších menších zvratů a
nedorozumění.
"Jestli si s ním něco začne, určitě jí to zlomí srdce. A pak budu muset já něco zlámat jemu." – Brandon
Příběh vypráví jak Aly, tak i Brandon, kteří se střídají po
kapitolách. Obě hlavní postavy opravdu ničím nepřekvapí a jejich chování je až
přehnaně předvídatelné, jako v podstatě celá dějová linka. Brandon působí
jako typický středoškolský sportovec a lamač srdcí a Aly pak budí zdání jeho
pravého opaku.
"Kluci přijdou a zase odejdou. Bohužel i někteří přátelé odcházejí. Ale pořádná sladkost, ta vás nikdy nezklame." - Aly
Umění předstírat mě, abych byla
upřímná, moc nezaujalo. Netvrdím, že je to špatná kniha, ale zcela evidentně
nic pro mě. Nejsem si jistá, nakolik je to vinou mého věku (,protože už
nespadám do kategorie náctiletých) a jak moc je na vině (neoriginální) pojetí
celého příběhu.
jsem rada, ze se nekomu nelibi. ja ji teda necetla, ale uz predchozi autorky kniha mi vuuubec nesedla :-/
OdpovědětVymazatMě překvapilo, jak Umění předstírat všichni chválí a celkově mají knihy od téhle autorky vysoké hodnocení.
VymazatKnihu jsem nečetla, ale taky mě lákala svoji obálkou. Díky za recenzi, teď už vím, že by to asi nebyla kniha pro mně. Moc velké klišé
OdpovědětVymazatTaky mě právě kniha dlouho lákala obálkou. Teď jsem ráda, že jsem si jí nekoupila.
Vymazat