A-Z knižní tag - 1. část

Na začátku roku prosvištěl knižní blogosférou nový tag s jednoduchým názvem A-Z. Bohužel jsem ho sice zběžně zaznamenala, ale už jsem neměla čas, podívat se na něj blíž. Až před pár dny na mě znovu vyskočil jako odkaz na googlu (tady). A-Z knižní tag vypadal už na první pohled zajímavě a na druhý ještě lépe. Tak jsem si řekla, proč to nezkusit. Krom pár nových informací, které se o mně můžete dozvědět, tu najdete také tipy na zajímavé čtení.

P.s. Vzhledem k rozsahu tagu a počtu otázek jsem se ho rozhodla rozdělit na dvě části.

Autor, od kterého jsem četla nejvíc knih

Tím bude s největší pravděpodobností Paulo Coelho. (A hned za ním v závěsu Robert Fulghum.) Jeho příběhy jsem milovala už na střední. Dokáže zaujmout jak námětem, tak i stylem psaní. Přečetla jsem od něj zhruba 7 knih. Některé lepší, jiné horší, 2 nezapomenutelné a 1 srdcovou.

Čarodějka z Portobella a Jedenáct minut – to jsou mé dvě nezapomenutelné. Srdeční záležitostí ale je Veronika se rozhodla zemřít. Jeden z těch příběhů, které vám umí změnit život.

Bookoholikovo pravidlo číslo 1

Nespoilerovat! Někdy mi nevadí znát pointu dopředu, ale v některých případech bych křičela vzteky. Takže pokud si o to člověk sám neřekne, žádné vyzrazování děje!

Citát z knihy, který bych si zarámovala

Jako první mě samozřejmě napadla osvědčená klasika z Malého prince nebo Alchymisty. Nakonec jsem se však rozhodla pro něco… méně profláknutého. Moje volba padla na Deset malých nadechnutí od K.A. Tucker. Citát je sice krátký, přesto dost výřečný.

„Deset malých nadechnutí… Drž je. Vnímej je. Miluj je.“

Důležitá kniha mého dětství

Už jsem to určitě někde dřív zmiňovala (nejspíš v nějakém předchozím tagu), pro mě to byl Karel Jaromír Erben se svou Kyticí. Nevím čím mi tak učarovala, ale nutila jsem mamku, ať mi jí po večerech čte. Hlavně Vodníka a Svatební košili, to byli oblíbenci.

E-kniha, audiokniha, nebo papírová kniha?

Pokud bych si mohla vybrat, vždycky dám přednost papírové knize. Nebudu první ani poslední, kdo vám to zdůvodní krásnou vůní, šustěním stránek a potřebou si knihu prostě fyzicky osahat (sláva šmátralům).

To ale neznamená, že bych se dalším dvěma zmíněným možnostem úplně vyhýbala. Když potřebuju rychle něco sehnat, nebo to u nás není dostupné, díky všem mocnostem za e-knihy. Audioknihy mi zase jeden čas dělaly společnost při usínání. V tomhle podání mě naprosto uchvátila Vánoční koleda od Charlese Dickense.

Fiktivní postava, se kterou bych pravděpodobně chodila na střední

To by byl určitě někdo…ne dobrý. Raději to nechme být. Když se nad tím zamyslím, tak možná Tanner z Lásky pod parou od J Lynn. Ale jen ta jeho počáteční fáze, kdy ho bavilo Andreu vytáčet. Prostě takový ten floutek, co vám v jednom kuse leze na nervy.

Pokud bych si mohla vybrat ideálního středoškolského přítele, pak by to byl někdo jako Garret z Návrhu od Elle Kennedy.

Gejzíry emocí ve mně vyvolala kniha…

Těžký výběr. Aby knížka za něco stála, určitě by ve vás měla vyvolávat emoce. Takže kterou vybrat? V poslední době mě asi nejvíc zasáhla Nejšťastnější dívka nasvětě od Jessicy Knoll. Nejspíš to bude tím, že jsem vůbec nečekala, co v knize najdu.

Hahaha, u téhle knížky jsem se smála nonstop!

Snad jakýkoli příběh od Roberta Fulghuma.

Chci, aby vyšlo v češtině

Abych se přiznala, zahraniční tvorbu nijak podrobně nesleduju. Před pár lety jsem chtěla mít kompletní sérii Krásná katastrofa od Jamie McGuire. Bohužel, toho už se u nás asi nedočkám.

I když nemám čas číst, vždycky si najdu chvilku na knihy od…

Elle Kennedy. Moje oddechová literatura číslo jedna. U příběhů téhle autorky se vždycky dojmu, rozněžním i zasměju.:)

Jedna kniha, kterou bych si vzala, kdybych uvízla na Měsíci

Existuje něco na způsob Jak přežít na Měsíci? Každopádně by to byla kniha o přežití v extrémních podmínkách, žádná beletrie.:)

Kniha, kterou asi nikdy nedočtu

Dcery od Kateřiny Dubské. Mám jí doma víc jak rok, zbývá mi asi 30 stránek do konce a stejně to nedám. Nic víc bezdůvodně depresivního jsem ještě nečetla.

Lituji, že jsem jako malá nečetla…

Harryho Pottera. Vůbec nevím, jak k tomu došlo, ale v době jeho největší slávy mě úplně minul. A pak už jsem na něj byla stará. Všehovšudy jsem do teď viděla 2 filmové díly a pár ukázek. Třeba to jednou doženu.

Moje oblíbené místo na čtení

Rozhodně postel. Člověk má na čtení klid, je tam teplo, útulno a žádné rušivé vlivy v podobě ukřičených dětí jako třeba ve vlaku. A když si k tomu dáte šále voňavé kávy nebo skleničku dobrého vína, je to skoro ráj na zemi.

Brzo se můžete těšit na 2. část.:)

Mohlo by vás zajímat:

                          

                  Já, knižní bloger                                        The Bedtime Book Tag