Čtenářské návyky

Jsem ve světě blogování stále ještě nováček, takže často narážím na, pro mě neznámá, témata. V poslední době se na ruzných stránkách střetávám s knižními tagy. Dnes jsem přišla na jeden, o který bych se s vámi chtěla podělit. Konkrétně jsem ho objevila zde a týká se především návyků souvisejících se čtením. Můžete se například dozvědět, jestli při čtení poslouchám hudbu nebo zda přeskakuji stránky. 

Máš doma nějaké speciální místo na čtení? 

Speciální místo asi úplně nemám, čtu, kde se dá – v kuchyni u stolu, v obýváku v křesle, dokonce i v koupelně ve vaně. Ovšem nejraději jsem, když si můžu s knihou zalézt do postele pod peřinu.

Záložka nebo náhodný kus papíru? 

Mám ráda záložky. Obzvlášť ty, ke kterým mám nějaký vztah (například k těm, co jsem dostala od přátel). Problémem je, že jsem hrozně zapomnětlivá, takže často nevím, kam jsem je zašantročila a končím u kusu papíru.

Můžeš přestat číst kdekoliv anebo jen na konci určité kapitoly, stránce apod.? 

V tomhle jsem trošku neurotik.:)) Potřebuju končit na konci kapitoly. Běda jak mě někdo vyruší uprostřed věty.

Piješ nebo jíš během čtení? 

Většinou ne. I když vždycky mám po ruce sklenici s vodou a sem tam něco na zobnutí. Že bych ale u čtení třeba obědvala, to vůbec.

Můžeš číst, když posloucháš muziku/máš zapnutou televizi?

Potichu zapnutá televize mi nevadí a občas dokonce úmyslně poslouchám mp3. Stejně nakonec nic moc kromě děje knihy nevnímám.

Čteš jen jednu knihu nebo více najednou? 

Když čtu knihu, jsem naprosto pohroužená do děje a v podstatě se stávám součástí příběhu. Takže vždy čtu jen jednu knihu.

Čteš doma nebo kdekoliv? 

Jednoznačně doma. Maximálně tak ještě ve vlaku. Potřebuju na to klid a čas.

Čtení nahlas nebo jen uvnitř hlavy? 

Jen uvnitř hlavy. Za to emoce prožívám naplno a veřejně. U knihy se dokážu neuvěřitelně ksichtit.

Přeskakuješ někdy stránky?

Nikdy. Když mě příběh hodně nebaví, praktikuji rychločtení, ale že bych přeskakovala celé stránky, to ne.

Ohýbáš hřbety knih nebo se snažíš, aby vypadala kniha pořád nově?

Ani jedno. Rohy úmyslně neohýbám, ale ani knihu nebalím do igelitového obalu, aby se náhodou nepoškodila. Mám ráda, když je na ní znát, že je už za léta čtení ohmataná.

Vpisuješ si do knih?

Vůbec ne. Nanejvýš mám po ruce barevná lepítka, kdyby mě nějaká část nebo věta hoooodně zaujala.